Archiv

Ohlédnutí za vánočním večírkem 2018

Štítky: Ostatní

Předvánoční období bývá naplněno těšením se na Ježíška. Poklidným nákupem dárků pro svoje milé, pozvolným popíjením svařeného vína na tradičních trzích, a hlavně nekonečným oceánem pohody, lásky, vzájemného porozumění a sounáležitosti… Jasně, leda tak leda v nebeské komedii s Hughem Grantem!

Ve skutečnosti je tento čas doslova prosycen stresem z blížícího se konce roku. Uvědoměním si, že i přes veškerou snahu opět nestihnete ukončit pracovní rok s čistým stolem a nekonečnými předsevzetími, jak to příště bude všechno lepší, sluncem zalité a růžové.

Tradiční české Vánoce

Když pak konečně (o dvě hodiny později než bylo v plánu) nastane vytoužená padla (fajront, jste-li z Ostravy), člověk se místo nasávání klidné atmosféry domova vydává do lidmi přecpaných nákupních center sehnat nějakou tu dávku konzumu. Aby děti daly aspoň jednou v roce pokoj a babička si to s vyděděním ještě rozmyslela.

Cestou zpátky ve snaze dostat do sebe přece jen nějakou tu vánoční pohodu z povinnosti zastavíte na zmíněných vánočních trzích. Zde je ovšem více než purpura cítit vůně poctivých nových adidasek (pruhů dostanete dle libosti). Naštěstí existuje pomyslné světélko na konci tunelu. To představuje dlouho očekávaný firemní vánoční večírek. A jak vypadá vánoční večírek v hradecké pobočce Meebia? Řeknu to na rovinu. Lehce svérázně.

Svatá trojice vánočního večírku – dobrá společnost, chlast a chlebíčky

Celá trachtace pro mě začínala už v brzkých dopoledních hodinách, kdy jsem vyzvedl početnou skupinu z ostravské pobočky na nádraží Hradec Králové – Jih (starším názvem Pardubice, hlavní nádraží). Následoval decentní nákup v Makru a po zkompletování svaté trojice – dobrá společnost, chlast a chlebíčky (nejdůležitější artikl správného posezení), jsme se konečně vydali na místo konání.

Tím byla naše hradecká kancelář. Nezapomněli jsme ani na navození té správné slavnostní (a troufám si tvrdit přímo až intimní) nálady vhodně zvolenými dekoracemi (kdo by byl řekl, že hřbitovní svíce polské provenience udělá za tak málo peněz tolik radosti). Když byla sváteční tabule nachystána, na program se dostalo slavnostní poděkování (vládě a straně), představení plánů do budoucna a inteligentní debata na téma rozvoj firmy. No, abych to shrnul, výše zmíněný program se nakonec shrnul do jediné strohé věty („Na zdraví!") a raut byl otevřen.

Únikovku jsme zvládli i bez krumpáče

Po přibližně dvou hodinách nezřízeného networkingu jsme si vzpomněli, že nás za hodinu čeká objednaná úniková hra Pandemic room. V mžiku jsme zvedli kotvy. Pandemic room je další z řady dobře zvládnutých únikových her, jejichž cílem je dostat se ve stanoveném čase (obvykle hodina) z uzavřených prostor. Na místo jsme dorazili pouze s patnáctiminutovým zpožděním a po hromadné návštěvě toalety (ach to pivo!), zevrubné instruktáži od milého personálu (krumpáč je opravdu jen dekorace, nikoliv pomůcka k otevírání dveří!) jsme šli na věc.

Nechci prozrazovat nic z obsahu hry, vystačím s tím, že je to velká zábava a prostředí bývalého krytu civilní obrany je sugestivní. Bohužel vzhledem k naší mírné opilosti (přece nenapíšu otevřeně, že nejsme dost inteligentní…), jsme se s časem dostali lehce přes hodinu, ale to nám nemohlo dobrý pocit ze hry zkazit.

Chcete zjistit, jestli jsou kolegové křiváci? Zahrajte si deskovky!

Po krátkém intermezzu v kancelářích, kde jsme dočerpali síly (slovo čerpat je zde vskutku na místě, zejména bavíme-li se o některých členech týmu) byla na programu návštěva nového baru s deskovými hrami District V. Podnik se nachází na dobrém místě, v prostorách Českého rozhlasu Hradec Králové, a kromě rozsáhlé nabídky deskových her, nabízí i skvělé hradecké pivo Klenot. Vyzkoušeli jsme si hru Cards Against Humanity (vyznačující se laskavým a neofenzivním humorem) a taktickou klasiku Small Little Kingdoms (u které jsem se utvrdil v tom, že všichni mí kolegové jsou křiváci). 

Člověk si ani nevšiml, jak rychle přešla půlnoc. Byl čas vyrazit zase o dům dále, v našem případě se jednalo o oblíbený, hradecký Klub č.p. 4. Rád bych vám vylíčil, co vše se událo ve „Čtyřce", nicméně z důvodů zachování důstojnosti kolegů a zejména vlivem ztráty paměti (zajímalo by mě, čím to asi bude) své povídání zakončím tím, že se vánoční večírek se vydařil, nikdo (až na kolegovo koleno) nepřišel k újmě a všichni jsme tak udělali důstojnou tečku za uplynulým rokem.

Na závěr mi dovolte pár čísel (zdravím, Andy!):

  • 6 (nebo 9) – tolik nás přibližně bylo.
  • 500 miliard – ne, to není náš obrat.
  • 2862,50 – tolik jsme asi přibližně utratili za alkohol v Makru.
  • Nekonečno – množství legrace, kterou jsme si užili.

P.S.: Neberte následující článek zase tak vážně, autor ještě zjevně nevystřízlivěl.



 

komentovat